Jógou jsem byla na krátkou dobu pohlazena již ve 14 letech, nicméně tehdy jsem ji ještě nevnímala tak, jako je tomu dnes. Další setkání s yogou, které ale považuji za to hlavní, bylo období po zánětu mozkových blan před asi osmi lety. Tehdy mne z důsledků nemoci, hlavně únavového syndromu vyléčil sport, především yoga (tehdy jsem ji ke „sportu“ řadila), na začátku se jednalo o poweryogu.

Od roku 2009 aktivně masíruji, což můj přístup k tělu zjemnilo. V té době mnozí instruktoři yogy ve městě své lekce „zpomalovali“, a právě ti mne začali více vyhovovat a inspirovat. Přirozenou cestou jsem se tak dostala k jemné yoze a byla jsem ovlivněna i yogovou terapií.

Jóga pro mě představuje možnost ocitnout se na jarní louce a bez starostí nad ní létat jako krásný barevný motýl, nechat se ohřívat sluncem, mít radost z každé květiny a čerstvého vzduchu, poslouchat zpěv ptáků a zvuky, které vydávají cvrčci a mouchy. Ráda cvičím ráno, načerpám tím energii na celý zbytek dne, ve kterém se cítím lehčí a na lidi kolem sebe se nenásilně usmívám. Skvělé je sdílet tuto radost ve skupině lidí, kteří se nebojí ráno vstát.

Z jógových učitelů si nejvíce cením Jarušky Sedláčkové, její stránky najdete zde a Lenky Kýrové díky které jsem s jógou vůbec začala a která mne nevědomky přivedla i k Feldenkraisově metodě.

Po úspěšném absolvování dvou let mezinárodního tréningu Feldenkraisovy metody jsem jako oprávněna vyučovat skupinové lekce této metody (tzv. Awareness through movement). Díky tréninku se setkávám s dalšími inspirativními lidmi, mezi nimi mne nejvíce oslovili a na mé cestě posunuli především: Donna Ray, Sasha KrausneckerAlan Questel.